Kostel svatého Mikuláše je pravděpodobně nejstarší katolický kostel ve čtvrti Žilina v Novém Jičíně. Původní kostel byl vybudován už na počátku 13. století. Nachází se na Beskydské ulici, na terase pravého břehu řeky Jičínky. Dříve zde byl hřbitov, jak dokládá nízká zídka kolem prostoru kostela a náhrobní kámen u jižní stěny kostela.Historie objektu13. stoletíFiliální kostel sv. Mikuláše je s největší pravděpodobností nejstarším kostelem v okresu Nový Jičín. Před zděným kostelem zde byl dřevěný kostel, který v Žilině stál už od počátku 13. století. Počáteční tvar kostela byl velmi jednoduchý. Šlo o jednolodní sakrální stavbu s ustupujícím presbytářem, jenž byl již v počáteční fázi budováni kamenné stavby zaklenut. Loď byla podepřena opěráky. Dle otvorů ve zdivu byl strop lodi nejspíše dřevěný a oken bylo mnohem víc a byly mnohem užší (tvarem byla stejná jako nejvýchodnější okno jižního pohledu). Mezi zdivem presbytáře a opěráky je vidět zděná spára, z čehož by se dalo soudit, že presbytář v prvopočátku nepotřeboval podepření.14. až 15. stoletíDalší úpravy se uskutečnily během 14 století. Z nejspíše rovného závěru se budoval závěr polygonální a znovu se provádělo zaklenutí. Znaky ve svornících klenby jsou znaky donátorských rodů. První erb má v sobě zavinutou střelu, což je znakem pánů z Kravař, náležící nejspíše Vokovi III., druhý erb má v sobě hvězdu, což nejvíce odpovídá rodu Šternberků odkazující na manželku Voka III. Annu ze Šternberka. V trojbokém závěru se nacházela velká okna. Ve srovnání s dřívějším předpokládaným vzhledem stavby došlo k výraznému odhmotnění kostela.